Tag Archives: text

TIP#680: Co je to backlink, zpětný odkaz?

@365tipu

Při psaní o linkbaitingu jsem s překvapením zjistil, že celé ty skoro dva roky nevznikl tip týkající se zpětných odkazů neboli backlinků. Přitom je to jedna z těch nejzásadnějších věcí, které se týká SEO (optimalizace pro vyhledávače) a internetového marketingu vůbec. A úzce souvisí s tématem Je dobré vědět, odkud k vám přicházejí lidé. Co že je to ten referer?

View original post 760 more words

Reklamy

Můj workoholismus je často neziskový

Barbara Nesvadbová

bazaar 0107 178

Můj workoholismus je často neziskový

Barbara Nesvadbová je šéfredaktorkou modního časopisu, věnuje se charitě a designu a vychovává dceru Bibianu. Do Europarku přijela na autogramiádu svých knížek. V říjnu vyjde její další kniha povídek a fejetonů.

Jste šéfredaktorkou prestižního modního časopisu. Nerozptyluje vás neúprosná manažérská práce ve vlastních tvůrčích plánech? – Je to celek. Nebo aspoň se snažím ze všech svých aktivit celek udělat. Myslím, že bez Harper’s Bazaaru jako komunikačního kanálu by nefungovaly tak dobře všechny charitativní akce, které pořádám, hlavně by nevznikla Harper’s Bazaar Charity, také by zřejmě nebyly fejetonové knížky. Můj život je posledních pár let ve znamení extrémního workoholismu, velmi často neziskového. Možná až se zas přestanu světa bát, vrátím se k románům..

A co povídky? – V říjnu vyjde sbírka povídek a fejetonů laskonky. Snad se bude čtenářkám líbit, upřímně pevně doufám, že bude bavit.. Čím jsem starší, tím mám vlastně větší trému.. Jsou to texty o lásce, často né úplně štastné, ale jistě vášnivé. A taky o kupování mládí.

V jaké souvislosti? – Vidím kolem sebe tolik půvabných žen, které se bojí věku. Vždyt toho se bojí každý. Jen dnešní doba nám dává tolik možností, plastikami počínaje, podivně pořízenými dětmi konče, jak po čtyřicítce vrátit věk dvacetpět plus.. Tak ty texty se snaží zachytit i tuhle realitu, jaksi se s ní vyrovnat. V rámci emancipace a postmoderny se ženy v mém okolí snaží zvládat vše, od skvělé kariéry, přes ideální mateřství, dobré partnerství, po zmrazení vlastního obličeje, často na úkor osobního štěstí. A jaké vlastně je to osobní štěstí v předimenzované době, na to se pokouším najít ne odpověd, ale snad alespon konkrétní otázku.

Váš časopis je o modě, jejich světových trendech, stylu.. Jak vy osobně tuto oblast prožíváte? – Bohužel moc ne. Kdyby nebylo mých hodných kolegyn, chodila bych už asi jen v kapsáčích. Mám modu moc ráda, vnímám jí jako svébytný druh umění, ale sama trendy nijak moc nevyhledávám.

V jakém oblečení se cítíte nejlépe? – Nosím věci černé a úzké. Některé věci si kupuji i víckrát. Ted jsme s Markétkou Kopeckou připravily kolekci pro Bliboo, jejíž výtěžek pomůže mentálně handicapovaným, a která je, aspon doufám, právě v tom velmi neokázalém, jednoduchém, lehce sexy stylu.

Jak se udržujete fit a v kondici? – Cvičím pilátes, abych se úplně nerozpadla. Pak mám deset zvířat, tak to není úplně bez práce, tři jsou psi, takže hodně chodíme. Cílený program existence, plný racionálního stravování a racionálního pohybu, to je bohužel z jiné reality.

Vaříte ráda? – My jsme salátová rodina, tak moc nevařím. Ale moc ráda peču. Miluji recepty Dity Pecháčkové, je to s ní sice piplačka, ale mám pak stejný pocit štěstí, jako když se mi povede dobře vyžehlit košili s manžetami..

Kdy a kde se cítíte nejlépe? – Mám ráda domov. A Prahu. Takže Měchenický les a Malá Strana jsou dvě místa, které mám na celém světě nejraději. Bývaly to Vinohrady, Chopinka a Riegrovy sady, ale příliš je mám spojené s tatínkem, abych se tam uměla bezstarostně vracet. Byt, vždy, když tam jet musím, vrátí se mi do hlavy, jak by asi náš život vypadal, kdybych odtamtud neutekla na ves.

Jaký je váš vztah k obchodním centrům? – Upřímně, mám raději malé krámky, byt obchodní centra jsou prostě pro kteroukoliv pracující mámu praktičtější.

přepsal: Josef Boháč